Jdi na obsah Jdi na menu
 


Thajsko a Langkawi - listopad 2016

6. 11. 2016

Fotky jsou ZDE

sobota 6.11.2016
v noci autem do PA na vlak

neděle 7.11.2016
na úvod dopis na vrchní ředitelství všech vlaků:
Reklamace, žádost o vrácení jízdného
Dne 6.11.2016 jsem chtěl použít k dopravě do Budapešti služeb ČD. Za tímto účelem jsem zakoupil včasné jízdenky na vlak EN 477 (viz příloha).
Vlak měl být v Budapešti 7.11.2016 v 8:37.
7.11.2016 v 11:25 nám odlétalo letadlo z Budapešti do Dohy a Bangkoku (jedna letenka za cca 10000Kč). Čas v Budapešti jsme tedy měli necelé 3hod. Vzhledem k tomu, že tam má člověk být 1 - 2 hodiny před odletem a cesta z vlaku na letiště trvá 50 min, bylo to akorát – hodina rezerva.
Chvíli před plánovaným odjezdem vlaku z Pardubic (1:08) naskočilo na ceduli předpokládané zpoždění vlaku 40min. Paní v pokladně nám vysvětlila, že vlak má technické problémy, ale ve dvou stanicích na území ČR (myslím Brno a Břeclav) má stát okolo 30min (rozpojování soupravy), což když se stihne dřív, mohl by být v Budapešti skoro včas.
Za 40min se nic nedělo. Ale vlak prý už vyjel z Prahy a brzo tu bude.
Cca ve dvě ráno naskočila na ceduli změna zpoždění. Nyní tam bylo 100min.
Vlak přijel asi ve 3hod ráno. Úžasný expres vyšší třídy Euronight tedy dokázal nabrat na trase Pardubice – Praha sekeru cca 110 min. Vlezli jsme do něj. Povinně místenkový. Zatuchlý vagon, na našich místech někdo seděl. Vlak se 10 min nehýbal. Jdem ven a ptáme se průvodčího, proč nejedeme. Prý jeden vagon netopí a oni se snaží od Prahy odhalit závadu.
Nevím, jestli tenhle vlak vyšší třídy někdy do Budapešti dojel. Ale vy to určitě dokážete všechno přesně zjistit – dráha je úžasný organismus a vše je dokonale zdokumentováno a splňuje všemožná ISA, certifikáty a normy (… bohužel často jen na papíře).
Jisté je, že my jsme EN 477 opustili, protože letadlo bychom s podporou Českých drah nestihli a přišli tak o 20000Kč a dovolenou v Thajsku.
Vynervovaní, bez minuty spánku jsme skočili do auta a zbytek noci a dopoledne se v dešti a mlze řítili do Budapešti po vlastní ose. Nebudu vám popisovat strasti této cesty a kolik nás to s parkovným na letišti celé stálo.
Letadlo jsme stihli a poučili se: ČD NIKDY VÍCE!
(konec dopisu)

... nevím kudy z PA na silnici směr Vysoké Mýto, bloudíme, déšť. Mlha u Svitav, rychlost 40km/h. To nemůžem stihnout. Usínám, musí řídit Jíťa. Tím se to ale nezrychlí. I na dálnici se párkrát střídáme, časová bilance se zlepšuje
... bez dálničních známek krz CZ a SK, koupili jsme jen měsíční HU za cca 20e
... letiště je až za Budapeští, řítíme se 140km/h po obchvatech. V poli před letištěm vidím zaparkovaná auta. Jedem tam. Za 9500ft nám tady plechovku 14 dní pohlídaj. Cca poloviční parkovný než přímo na letišti. V 10 nás dodávka vyhazuje před terminálem. Stihli jsme to.

Klimbáme v letadlech. Jsou to dva lety cca 4h (Doha) a 5h (Bangkok). Letenka 9500Kč.

pondělí 7.11.2016
Bangkok 7:00. Měníme prvních 100usd za 3290thb (sakra blbej kurs). Pak 1:20 busem zdarma na druhý letiště Don Mueang a let do Krabi - jsme tam ve 14:30. Letenka cca 725Kč. Cestou se rozhodujem změnit plán vzhledem k počasí. Vracíme se kus busem napříč Thajskem do Surat Thani ke Thaj zálivu. Poplujem na ostrov Ko Tao. Má tam být méně srážek než na původně plánovaném jihu (... chtěli jsme na ostrov Kradan). Ale leje. Takže minibus do města 60thb, bus do ST 120thb. Jsme tu v 17 a hned jdem do první cestovky a zajišťujem nocleh v hotelu. 350thb oba a zítřejší plavba na Ko Tao 800bht. Bodrá žena nás do hotelu expeduje rikšou a doporučuje pouliční žrádelnu. Vypakujem se, sprcha a hurá do ulic. Žrádelna skvělá - masa na špejli za 10thb a spousta neznámých dobrot. Pak kupujem pivo v sámošce 7/11 (Chang - pivo se slonem, 660ml za 59thb) a hurá na pokoj.

úterý 8.11.2016
V osm nás vyzvedává minibus, jedem na busák a dalším minibusem přískok k luxusnímu velkobusu kdesi na periferii. Úplně sami 60km do přístavu Don Sak. V 10:30 vyrážíme rychlolodí na Ko Samui a Ko Pha Ngan. Zde přestup a další torpédo na Ko Tao. Sme tam asi ve 14:30. Měníme zas 100usd za 3400thb. Odoláváme všem nabídkám (mototaxi 300thb do Haat Sairee - prý 3km). Bylo to 1,4km. Úplně na konci osady (a pláže) se doplížíme do resortu, kde maj chatky za 500thb a je to tu konečně pěkný a ne v hluku u cesty. Ko Tao je v průvodcích líčen jako tropický ráj obklopený korály, dosud neobjevený turisty. Všechno to sou 20let starý bláboly. JZ pobřeží je do posledního cm zastavěno bez ladu a skladu haldou obludných hotelů, bungalovů apod a stavěj se další. Všude se proháněj stovky skůtrů, tisíce turistů. Hned za tím mumrajem se válej odpadky a pálej plasty. Vypadá to, že likvidace není nijak řešena. Každej kousek pláže je obehnán resorty. Úsměvy thajců zmizely, každej jen kouká jak zbohatnout na turismu. Korály vzaly za svý při tsunami, ale ještě něco zbylo. Koupem se v moři, pozorujem západ slunce, konečně trochu pohody.  Jdem na procházku do centra, kupujem pivo a sladkej chleba (... i tady je 7/11, ale Chang 69,-).  Doma v chajdě dojídáme zásoby z domova a popíjíme.

středa 9.11.2016
Podle pěkného průvodce kerej je zdarma v každý zdejší cestovce si vybíráme pláž s korálama Laem Thian na druhý straně ostrova, kam jsme schopný dojít pěšky. Má to být opuštěné místo bez resortů. Jdem napříč ostrovem, kopec jako kráva, džungle, stezka ale dobrá. V 9 scházíme k vysněné zátoce. Pravda, resort zde není, ale byl. Rozpadající se chatky a torzo betonový hospody a bordel u plážičky. Ale nikdo nikde a pár korálů tu zbylo. Vzápětí ale přicházej další turisti. Sami tu nebudem. Nakonec docela dobrý, vydržíme zde do 16:30 a vracíme se zpět. V centru padthaj u domorodců za 60thb a pivo do chajdy.

čtvrtek 10.11.2016
Dneska výlet podle pobřeží směr jih. Krz luxusní resorty docházíme do zátoky Saan Jao Beach. Je to tu pěkné a tiché, pláž a obří balvany. Lidí jen pár. Chatky pod palmami. Pod hladinou je také co sledovat.  Zase se tu válíme do večera. Kupuju loděnky na zítřejší noc. Velkoloď jede ve 23 a ráno v 5 bude v Chupchonu. Je to jen za 400bht a spí se na posteli. Supr. Ráno snad stihnem nějakej vlak na jih do Trangu. Cestovka za cestu Ko Tao - Krabi chce 900thb. Snad to dáme levnějc a nemusíme kupovat chajdu na další noc - úspora 500thb. Pak padthaj v přístavu a hurá do naší chatky požít pivo.

pátek 11.11.2016
Stěhujem se z naší chatky do přístavu abychom to měli večer kousek na loď. Máme bungalov za 500 kousek od centra, ale nebylo to lehký najít něco takového. Bydlíme s obrovským skákacím pavoukem. Takovou potvoru jsem ještě neviděl. Jíťa mě ukecala na šnorchlovací výlet kolem ostova. Pět zastávek, jídlo a pití v ceně, cena 750thb. Tak musíme ještě vyměnit. Zase 100usd, tentokrát za 3450. Vyzvedávaj nás v hospodě, kde jsme to objednali. Rance máme v resortu, kde sme spali. Při ranní procházce přístavem zjišťuju, že sme stejný výlet mohli mít za 600thb. Holt zajišťovala Jíťa. Vezou nás do kancliku, scházej se další lidi. Chtěj po nás dalších 100thb za vstup na Nangyuan Island. To sme nečekali a bráníme se, že to máme za 750 a mohli jsme to mít za 600, tak ať s tím daj pokoj. Nakonec nám to promíjí (... ostatní to doplácej). Jedem do přístavu, hurá na loď a tradá. Zastávky jsou na nejhezčích šnorchlovacích místech a i ostrov za závěr je supr. Lezem zde na vyhlídku, skály, romantika ale spousta lidí. Jídlo taky fajn, rejže s masem, ovoce a kafe, čaj po celou dobu k dispozici. Šnorchlování super. Dokonce vidíme žraloka. Ostrov si zlepšil reputaci, východní pobřeží není tak zamořené turismem. Bylo to super! K večeru jdem ještě na včerejší pláž a pak se u jedný chatky v resortu po cestě sprchujem - odsolujem. Večer zas padthaj, ale zas jinde a malá porce. Potom pivo v houpačce na pláži a čekání na čas nalodění. Kolos veze auta a spáče. Obrovská klimatizovaná ratejna plná patrovejch postelí. Připadám si jak na vojně. Máme postele přímo pod klimačkou, musíme se nabalit abychom nezmrzli. Nad ránem si tam nějaký Thajky povidaj nahlas, takže se kvůli tomu mňoukání nedá spát, bych je nakopal.

sobota 12.11.2016
V 5:10 vybíháme z lodě přímo do dodávky kerá nás za 30thb veze na vlakáč. Stojí tu suprexpres z Bagkoku a v 10 bychom byli v Thung Songu. Ale cena 450thb za 300km. V 6:30 pojede courák. Bude tam asi ve 12 a stojí 65thb. Jdem do bufáče na snídani. Jízda vlakem je zážitek. Jede docela rychle, stojí v každý prdeli. Na každý zastávce je cedule s metrama na předchozí a následující zastávku. Praktické. Vlakem furt někdo chodí a něco prodává. Nejdřív si dáváme krájenej ananas za 30thb, potom pečený kuřecí stehna kus za 20 a nakonec rybu za 40. V Thung Songu leje jak z konve, ale hned to přechází. Docházíme na bus terminal a ve 13 to jede za 70thb do Trangu (70km). Hned ve 14:40 navazuje bus do Langu za 120thb (110km). Jsme tam v 16:30. Mototaxikáři by nás hned vezli za 80thb do přístavu Pak Bara. Odoláváme a ptáme se na nocleh ve městě. Domorodci nás posílaj kamsi a než by nám to vyvoslili rukama nohama, nakládá nás jeden na skútra a veze nás kamsi. Zde rádoby luxusní nocležna vybudovaná z garáží (... nemá to okna, ale má to klimačku). Cena 400thb. Sprchujem se a hurá do centra. Jsme tu dost atrakce, turisti žádný, již muslimská oblast, holky v kuklách. Nacházíme žrací ulici. Nakupujem igeliťáky dobrot a pivo a potácíme se zpět skoro za tmy. Zastavuje nám muslimka na skůtru a oba naráz doveze před náš penzion. Děkujemé! Na kanapi pod klimačkou gurmánské orgie.

neděle 13.11.2016
V sedm nás pan domácí veze autem na zastávku dodávek směr Pak Bara. Je to hned u bufetu, pojede to v osm. Dáváme si konvičku čaje a pozorujem výrobce palačinek. Je to koncert, točí těstem klepe vajíčka, překládá palačinky - umělec. Tak si kupujem vzorky na cestu. V osm hup do dodávky a za 20thb 10km do přístavu. Asi jsme měli včera večer dojet až sem. Žije to tu a nocleh by se taky našel. Loď na Ko Bulon Lee jede až v 12:30 a stojí zlodějských 450thb za 23km. Musíme sehnat něco dřív. Ptám se v cestovce. Domluví nám loď na Ko Lipe 9:30, zastaví na Bulonu, cena stejná. Zkouším slevu. Když koupíme open zpáteční, bude to za 800. Jen musíme den předem zavolat že pojedem. No dobrá, nějak to uděláme. Rychloloď nás v 10:10 vykopne na pláži Bulonu (nacouval až ke břehu). Ostrov je krásný, je tu tisovcový háj (... jak u nás borový háj), kde by se dalo i stanovat. Domorodá vesnice cikánů, škola, asi 5 resortů. Vše na jednom fleku. Druhá půlka miniostrova je kopec s džunglí. Chcem spát v školním bungalovu ale nikdo tu není, prý až v ponděli. No pokusíme se přespat na verandě jedné z chat. Jsou to bambusové budky na kuřích nohách - přesně náš styl. Ostatní resorty jsou drahé ( .. od 600 výš), slevit nechtěj, i když teď v listopadu zejí prázdnem. Je nás na ostrově asi 50 turistů a nahatej indián co bydlí ve stanu v lesíku. Válíme se na pláži, hledáme korálový útes. Je přesně naproti resortu Bulon asi 100m od břehu, docela pěkný. Večer přijížděj zásobovacím mixerem s domorodci kluk a holka s obrovským kufrem, co sme je potkali v přístavu. A jsou to učitelé a budou zdejší prťata učit engliš. My pak zalejzáme na verandu, prší, strašně koušou komáři. V sedm nás objevují domodoci. Vysvětlujem, že čekáme do zejtra až přijde učitel a ubytuje nás. Ale je to on - učitel přijel už večer. Ubytováváme se v chajdě, záchrana od komárů. Cena za chajdu 500thb. Jsme v resortu první hosté v sezoně, budem 3 noci.

pondělí 14.11.2016
Jdem na průzkum ostrova. Procházíme po stezce krz resorty, džunglí a kaučukovníky do přístaviště na opačné straně ostrova. Zde cikánskej bordel, rozpadající se chaty, mangrovy. Cestou zpět se stavujem v krámku. Maj akorát plechovky chang, džusy, vodu (1,5l za 20), nudle (.. ujiždím na krevetovejch v pulitrovym kelimku - též 20 - kupujem na večeři), křupky krabí uši (jen 10 - kupujem na oběd), sušenky apod. Ale i mango, rajčata a vajíčka - kupujem čtyry na snídani (máme ponorák). Jinak se válíme, šnorchlujem. Večer mohutnej odliv - korály na dosah, ale kde není písčitá pláž tam lezou skály a nedá se koupat.

úterý 15.11.2016
Válení, procházky po ostrově. Vyjednávám s učitelkou, co umí engliš ať nám zavolá  a zabookuje loď na zítra. To se daří. Furt se ale nemůžem domluvit esli zas přistane na pláži, bo si musíme sehnat mixér, aby nás popovezl 100m do moře, kde ty rychlolodě projížděj. Nakonec nás pošle do resortu Bulon, ať se tam zeptáme. No a prej máme zejtra přijít v 9 k nim a oni nás tam pošlou mixerem. Jede to v 9:30.


středa 16.11.2016
Zjišťujem, že sme asi zablešený. V chajdách půl roku nikdo nebyl a hladový blechy si na nás smsly. Poslední šnorchlování a odjezd. Kus od břehu parkuje od večera rychloloď a mixer nás k ní veze. Je to 100m a platíme každej 30thb - to maj supr byznys!
Ostrov Bulon stál za to, sice draho (doprava), ale klid, šnorchlování, motorek asi 10 na celý ostrov, žádný silnice, bordel přiměřený.
V lodi jedem sami zpět do Pak Bary, luxus. Hned skáčem do dodávky, jedem na bus terminál a hned nám navazuje busik do Satunu (70thb - 70km). Ještě přískok do přístavu Tammalang (30thb) a v 13:00 nám to jede za 400 na Langkawi. Pasová kontrola (Češi bezvízový styk), nástup do lodě a ve 15:30 jsme v Kuahu v Malajsii (časový posun 1 hod). Měníme prachy -100usd a 50eur za ringity (ringit = 6kč). Ptáme se v info kde najdem levnej nocleh. Dostanem pár tipů a jdem pešo do centra (... cca 1,5km). Hned za mešitou je hotelová síť Baron a poutač na promo akci - nocleh za 60. A je to tak. Máme pokoj bez oken, ale jinak dobrý - klimačka, koupelna. Ptáme se na půjčení skůtru na zítřek. Domlouvá phonem pujč za 40 (... no všude píšou 30). A otvíraj až v 10 (... chcem vyjet nejpozdějc v osm). No zkusíme najít něco na ulici, prej je tu půjčoven habakuk. Půjčoven habakuk je ale jen na plážích Pantang Cenang, tady nic, jak zjišťujem. Ale jinak dobrý  - Langkawi je bezcelní zóna a pivo přijde na třetinu co v Thajsku. Akorát s tím dělaj vofuky a v duty free krámech u kasy sedí orgán v uniformě a opisuje si pasy kupujících. Nacházíme žrací ulici, kupujem dobroty a potom jdem ještě do bufetu na nudle (nic moc). Ceny mírné, a asi stejné co pro domorodce - nenadsazujou turistům.Motorku jsme nenašli, tak otravuju našeho recepčního, esli to dokáže domluvit na časně ráno. Znovu volá, přijede maník se skútrem už teď večer, ať maj od nás pokoj. Cena zústává 40rgt. No ono kdybych ji pučoval na pláži za 30, stejně bych neušetřil, páč bych se tam nejdřív musel nějak dostat (... asi taxi a to není zadarmo). Opisuje si řidičák, platíme 50rgt depozit. Dostávám instruktáž a přilby. Jede to samo - automat. Asi to zvládnu i já.

čtvrtek 17.11.2016
Startujem v 7:50. Jedem směr Oriental Village, kde je lanovka na 2. nej horu ostrova. Oklikama podél sev pobřeží. Na výhledovišti (piknikovišti) na pláži Shark Bay Beach potkáváme anglána. Hípísák mezi 60-70lety. Má postavenej stan na verandě luxusního altánu hned u moře. Má tu k dispozici i minibazánek s termální sladkou vodou. Už tu je 4 dny. Jedinej, kdo ho otravuje, jsou drzý opice, co se hrabou přes silnici v kontajnéru (jedna si zrovna přihejbá z práznýho kelímku, kerej našla). Povídá, že Langkawi je daleko lepčí než celé Thajsko i kontinentální Malajsie. Jezdí stopem, nikdo ho neotravuje, nekrade, levno, žádnej bordel, všechny přírodní krásy na pětníku. Pokračujem dál k lanovce. Jdem do areálu, kupujem lístek na lanovku, v ceně je i prohlídka nějaký 3D projekce. Stojí to 45rgt. Vzhůru na vrchol, převýšení 700m a pak ještě lanovka na sousední vrchol ke Sky Bridge odvážně nataženým mezi vrcholy. No je to atrakce a rozhledy na celej ostrov. Jíta si ještě kupuje vstup na ten bridge (5rgt). Já čekám na vyhlídce. Jedem dolů a jdem na to 3D. Dostáváme brejle, lezem do vozejku a ten nás virtuálně veze pravěkou krajinou s veleještěry kerý na nás útočej apod. Trvá to asi 5min, ale je to hezký. Odjezd skutrem pod vodopády Telaga Tujuh. Je to sedm vodopádů. Koupem se pod nejspodnějším a potom lezem po schodech nad nejvrchnější. Tady je to opravdu nádhera. Skalní tůně, skvělý koupání, okolo piknikovací altány a dále vede stezka do džungle (tu ale nestíháme). Stíháme koupání, dá se tu klouzat z tůně do tůně a koukat přes hranu vodopádu do hlubin a do dáli na pláže. Dalo by se tu v pohodě tábořit. Jdem zpět a jedem ještě k jedněm vodopádům. Cestou rejže a omáčky v laciné žrádelně. Míjíme termální koupaliště a odbočujem k vodopádům Durian. Ty jsou ve stínu, v džungli. Dole je koupadlo, spousta domorodců, co se koupou oblečený, altánky na pikniky a nahoře samotný vodopád s velkou tůní. Takže zase koupačka. A pelášíme dál, na nejvyšší horu Lagkawi - Gunung Raya 890m.n.m.. Vedou tam 12km serpošky, na vrchu jsou nějaký vojenský objekty, hotel a vyhlídková věž se vstupným 10rgt. Kocháme se, vidíme dolů do Kuahu. Dost tu fouká a tak skáčem na skutr a jedem dom. Na pobřeží za naším hotelem si kupujem koktejl a koukáme do moře. Potom na hotel a pešo do ulic na žvanec a pro pivo. Vracíme motorku - chlap si pro ni zas přišel. Jdem ještě k moři, romantika na pobřeží. Jíťa si dává masáž nohou (20rgt/30min) hned na parkovišti na křesílkách, já popíjím exotická piva a hledím do vln. Takže oba spokojení.

pátek 18.11.2016
Budiček v sedm. Odchod do přístavu. Kupujem loděnky (kus 35rgt). V přístavní žrádelně omelety, kafe a odjezd v 9:30. Jedou s náma cykloturisti - Švýcaři. Vyrazili před 7dmi měsíci do Kazachstánu, přeletěli do Malajsie, teď pojedou do Thajska a přeletěj na Nový Zéland. Maj bicykly naložený vepředu vzadu, že bych ho ani nezved ze země. Co v tom do těch tropů vlečou? Když si vzpomenu s čím jsme jezdili po Gruzii, či Kyrgyzstánu, nechápu. V Thajsku zas pasová kontrola, měníme zbylé rgt na thb, vymaňujem se z rukou manika, co nám chtěl zajistit dopravu do Hat Yai za 250thb a skáčem do dodávky směr Satun (30thb). Na bus terminálu hned odjezd do Hat (100thb). Zde nám nabízej tágo na letiště za 300thb. Ale my máme hlad. Vyhledáme žrádelnu na nedaleké výpadovce. Nerozuměj skoro nic anglicky, ale rukama nohama si nadělíme horu rýže a omáčky a čaje (vše za 70thb) a ptáme se na letisko (... no spíš dělám grimasy, že chcem letět). Asi pochopili a strkaj nás do projíždějící dodávky (ani jsme nestačili dopít čaj). Jedem 10km a jsme na letisku (cena 20thb). Letí nám to v 16:00 (letenka 1320thb). V 17:40 sme na Don Mueng. Než se vymotáme je tma. Přímej bus na Khao San je za 150thb. Zkusíme to prolevnit. Jdem na vlak (krz průchod k letištnímu hotelu). Letiště je obrovský, musíme se furt ptát kudykam. Vlak jede až za 1:40. Jdem na bus, je to nenápadná zastávečka pod nadchody přes autostrády. Skáčem do klimatizovanýho busu (myslím č.27 nám někdo poradil, ale všechno prý jede do centra). Průvodčí říkám Khao San a kupodivu s pomocí přísedících školaček chápe kam chcem. Školačky mi vysvětlují že musíme přestoupit na trojku, někde v centru, až nám řeknou. Lístek je za asi 15thb. Jedem hodinu a přestup. Trojka jede hned, bus bez klimačky ale taky s průvodčí. Ta ale od nikoho nic nevybírá a až tam budem, řekne nám. Jedeme zas skoro hodinu. Je 20:00 a stojíme na Khao San. Ještě najít nocleh. Jdem do postranní ulice a nacházíme hostel Kawin. Ceny od 300, ale obsazeno. Berem za 400 s klimačkou, příslušenství na chodbě. Sprcha a do ulic. Noční mumraj, randál, všude popíjející turisti. Padtai na Kao San a pivo na pokoji. Je 11, jdem spát.

sobota 19.11.2016
V osm jdem do ulic. Rance necháváme na recepci. Ptáme se na bus směr vlakáč. Prý 47. Ptáme se i v buse, vysaděj nás tam. Jedem podezřele dlouho .... a blbě. Sice nádraží , ale ne Hualamphong. Tak druhej pokus. Prej č.6. A jo, to tam jede a řidič nás vysadí správně. Zas platíme jen v jednom z nich. Nevim jakej to má systém, ale v některých prostě nikdo nevybírá. No vlak na letiště odsud nejede. Museli bychom se dostat sem, odsud metrem a potom vlakem z jiného nádraží  ...a to vše v noci. Nebudem riskovat a koupíme si na Khao San lístek na minibus ve 22:00. Nejlevnějc sme viděli za 120thb (normal 150). Potom docházíme do čínský čtvrti a strávíme zde celé dopoledne. Kupujem sušený vepřový a šmejdíme po tržištích s nejrozstodivnějším zbožím. Pak si u nějakýho chrámu dáváme kafe s místníma babkama a potom nás odchytává profesor z univerzity. Skvělou angličtinou nás vmanipuluje do rukou svého syna a nahání do přístaviska, že nás místní boatmen povozí za nonturistic cenu po kanálech. Jedná se však o typickou nahaněčinu. Odoláváme skvělé nabídce - hodinová projížďka za 1200thb osoba. Jejich city k nám okamžitě ochládají, konec byznysu, konec přívětivosti. Prcháme na lodní MHD a za 15thb se vezem 20min do dosahu Khao San. V okolních ulicích jsou žrádelny. Dáváme si padtai. Potom kupujem lístek na desátou. Jíťa jde na hodinovou masáž, já si kupuju pivo v 7/11 a koukám, kam bych se s ním zašil. Procházím ulicí pryč od Khao San až k hlavním třídám a zde konečně objevuji mezi ulicemi plácek se stromy , kde se dá relativně v klidu sednout. A už tu taky seděj místňáci na igelitovym ubruse a zvou mě k sobě. Čtyry bezdomovci (jeden bez nohy) popíjejí místní redbul s nejlevnější kořalkou. Ale maj i domácí pálenku. Konečně nějakej kolorit. Dostávám ochutnat a na oplátku se s nimi dělím o pivo. Učim se počítat thajsky do deseti (... no bylo to snadný, ale hned jsem to zapomněl). Dozvídám se jak se jmenují (... myslím Aj, Čort, Tom a Bej). Krásný závěr navštěvy Bangkoku. Taky mi dali obraz zesnulého krále. Dneska je 35. den od jeho úmrtí a i to se zde slaví. No ale musim vyzvednout Jíťu. Spolu pak kupujem další pivo a jdu jim Jíťu představit. Potěšení na obou stranách. Zbývá už jen utratit poslední bahty, vyzvednout rance, vysprchovat se. Ve 22:00 nás v recepci vyzvedává busman. Leje, mokří lezem do mikrobusu, objíždíme ještě další štace - nabíráme lidi a ve 23:30 jsme na letišti.

neděle 20.11.2016
Odlet je v 1:35, máme to akorát. Přebalujem rance, posledních 52thb roztočíme za kafe a buchtičky a už lezem do létadla. Vše probíhá v pohodě. Cca v 10:40 vyskakujem v Budapešti ven. Měním 40e na ft abych moh zaplatit parkovný. Kupujem kokotku za kartu v místním Sparu. Volám ať pro nás přijedou. Na poslední chvíli se domotáme k odletům terminal 2. Dodávka už tu stojí a veze nás na parking. Platím 9500ft za 14 dní a v jednu vyrážíme domů. SK dálniční známku nekupujem, snad to vyjde. CZ taky ne, opouštíme dálnici na výjezdu Břeclav. Po souběžné silnici doplujem do Brna. No ale bál jsem se pokuty moc, snad to vyšlo. Už je tma, v očích mám písek, ale šťastně to dokroutím dom. Jsme tam v sedm řádně utrmácený.

Pozn.:
ceny (kromě noclehů) jsou za osobu
oproti roku 2008 se zdražilo asi o 1/4 (noclehy, lodě)
kurs: rok 2008 1thb=0,54kč, rok 2016 1thb=0,70kč
všude moooc přibylo turistů  a Thajců bez úsměvu, kteří z nich žijí (vyjímka je hluboký jih a příjemné Langkawi)
nejhezčí byl Bulon a Langkawi

 

... a dobrá zpráva nakonec

ČD nám v reakci na tklivý dopis vrátily jízdné (i když nemuseli)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář