Když na dovolenou, tak k moři, když k moři, tak na kole – neboli výlet na Balt
10 let o tom sním, že pojedu k Baltu a vlakem zpět. Ale vlastně se mi nechce - strávit tejden na rovině. Variant je spousta: po cyklostezce Odra-Nisa (možná hezký, ale oklika), podle řek Bobr a Kwisa (kratší a taky asi hezký) a nebo nejkratší cestou naklikanou na netu. Chci tam být rychle, takže nejkratší trasa a po silnicích.
MTB zavrhuji – po silnici nejede. V tejdnu oprašuji silničku, starý dobrý Štěrba z trubek Reynolds 531 (stojí na půdě, ještě jsem ji letos nevytách). Montuji nosič na sedlovku a brašnu na řídítka. Nevezu nic = spacák, plachta na zem, alumatka, dlouhý gatě a trenky, fusky a triko na noc, větrovka. Nařadíčko, gumu, lepení. K jídlu sojový suky, obložená houska, zbytek si koupim. Má bejt nejlepší počasí za celé léto, zima a déšť nehrozí.
25.8.2016 čtvrtek: Trutnov, Královec, Kamenná Góra, Zlotoryja, Chojnow, Przemow, Nowa Sol, Swiebodzin, Wilkowo
V sedm vyrážím a se mnou vyráží sluníčko, no je docela chladno. Krásně to odsýpá, ale jen 80km někam k Zlotoryji.
Začíná vedro a roviny. Cestu lemují vrtule.
Okolo 11 jsem v Rokitkách. Stavim u krámu, dávám si dvě piva, kolu, housku. Jsem spařenej (a teď ještě nalitej), toužím po koupeli. Šlape se blbě a ještě mě zaskakují kostky na 132km. Ty mě značně srážej průměr.
Celkem jich potkám tento den cca 10km (… ale to ještě netuším …). No alespoň začínají lesy a stín.
Konečně Nowa Sol a dotyk Odry. U ní park a jezírka. Skáču do nich i přes zákaz koupání, válím se ve stínu. Ale jen chvíli. Je skoro pět a furt mám málo km.
Mastím dál. Motám se bokem Zelené Gory a někde v Przytoku si dávám nanuka a buchtu, nechávám si natočit vodu. Rád bych dojel do Jordanowa, v mapě je malovaná řeka. Soumrak mě však zachytává u obří sochy Krista u Swiebodzin.
V krámě se ptám, jak vypadá jezero ve Wilkowě a esli je tam otevřený sklep. 24h open Spar a přes cestu 100m na pláž. Tak to je super! Je osm, skoro tma a jsem tam. Nákup piv a klobás a hurá k jezeru. Ještě tu řádí omladina, ale mizej a já mizím ve vodě. Uf to je úleva. Spim pod vrbou na dětskym hřišti.
Ujeto 249,8km, průměr 25,2.
26.8.2016 pátek: Wilkowo, Miedyrzecz, Santok, objezd Gorzowa, Barlinek, Pelczyce, Stargrad, Goleniow, Zielonczyn, Wolin, Sieroslaw, Wiselka, Miedzyzdroje
Budiček v 5:20. Nákup ve Spáru a snídaně u vody, koupel a v 6:30 start. Bolí mě zadek a všecko, vůbec mi to nejede. No myslím si, že mě čeká asi 200km a jsem tam. Nekonečná rovina, lesy a otravné průjezdy měst. Silnici kopíruje trasa nové dálnice, tak je provoz snesitelný. U obce Kalawa míjím obrannou německou linii bunkrů z 2. války, ale je to kus bokem, nic z toho nevidim. Za Murzynovem jedu zkratkou po obecní cestě a za Goscinowem končí rozbitý asfalt a jsou tu kočičí hlavy.
3km kličkuji v písčitém žlábku po okraji kostek. Průměr padá a to mě deptá.
Konečně Santok, jediné krásné místo v nekonečné rovině. Dokonce je tu kopec! Městečko na Wartě, park u řeky, koupání, odpočinek.
Naklikaná trasa mě žene do lesů mimo silnici. Raději to objíždím po státovce, kroužím kolem Gorzowa a přistávám v Barlinku. Okoupání v jezeře, skáču na kolo a ejhle závada: něco mě píchlo do prstu. Lanko řazení je na sračky. Potrhaná vlákna propíchla gumu na brzdové páce. Ještě že tak, jinak bych to zjistil až by to ruplo úplně. A mě se zdálo, že to blbě řadí, 2x jsem to šteloval.
V Barlinku je naštěstí opravna. No nechtějí mě tam a posílají přes ulici ke konkurenci. Ukazuju mladejm bajkerům co a jak. No problém, za půl hoďky to vyměněj. Jdu se do města najíst (zas klobása pivo). Cestou zpět ještě kafe z automatu. Kluci to maj spravený, ukazujou mi trofeje z MTB race. Je tu chládek a wifi. Klikám spoje od moře domů, píšu email, páč nemám roaming. Oprava za 26zl. Berou kartu, zlotky mi zbudou – mám je jen taktak na vlak a piva.
Jeden a půl hodiny pauza a kafe mi prospělo, jede se líp. Vydrží mi to až do Dolice. Potom se vleču jen silou vůle, je vedro. Pivo, voda, klobása, stín u sklepa v Przemocze. Projíždím Goleniow a už je mi jasné, že na netu naklikanejch 456 km to k móři nebude. Dal bych si zas kafe, snad by se to rozjelo. U sklepa v Miekowu ho nahrazuji energy drinkem a kolou. Přes lesy po vedlejší to jde, je tu méně aut a už není takovej hic, však je skoro sedm.
Dojíždím do Wolinu.
Přístavní město, odtud vede sladkoslané jezero do Baltu. Poslední úsek k moři.
Potřebuji na vlak do Medzyzdroje, místo toho se řítím alejí po naklikané trase směr Medzywodie. Zkrátka jsem úplně zblblej. Přijdu na to na křižovatce za Uninem. Je tu možnost odbočit na správný směr do Kolczewa. Ale nejde to, cesta rozdrobený asfalt na zabití. Potmě to objíždím přes Sieroslaw. Další kilometry navíc.
Konečně slušná státovka a taky slušnej provoz. Tmavými příbřežními lesy, kopce jako kráva, jedu s čelovkou a blikačkama jako v tranzu. Konečně sjezd k moři. Kraj města a hned pláž. Jsem zachráněn!
Skrz rekreační lunapark vleču kolo pískem k vlnám. Je tu teplo jak na rivieře a hafo lidu. Nechám se vyfotit a skáču do vln.
Uf to byla dřina, místo přímé trasy Wolin - Miedzyzdroje 17km jsem si zajel oblouk 33km.
Je 21 a jedu městem na nádraží. Lístky se neprodávaj, prý vše ve vlaku. Jede to ve 23. V sklepě kupuju piva a klobásu, baštím to před nádražím. To je úleva, už nemusím nikam šlapat.
Skáču do nočního expresu a spolu se studentkou, co jede z brigády v plážovém baru, zabíráme kupé. Jsou to starší vozy ČD, žádný prostor na kola. Je přidělané na kraji uličky u dveří do vagonu. Povídáme s holčinou a zabíráme každý jednu lavici. Jde se spát. Budí nás průvodčí a připravuje mě o 67zl (z toho 9 za kolo). Za hoďku přicházej ve Štětíně pasažeři s místenkama. Vlak se zaplnil. Máme po spánku.
Ujeto 270km, celkem tedy 520, průměr spadl na 25
26.8.2016 sobota
Asi v 5:30 jsme ve Wroclawi. Nekonečná fronta u kasy. Kupuju lístek do Walbřichu, 19zl za 80km.
V 6:15 vyrážíme, vlak narvanej bikerama. Jede to až do Skl Poreby.
Před osmou skáču na kolo a pomalu se plížím přes kopec do Mirošova. Sedám v pekárně, dávám si ooobrovskej kus dorta a kafe. Potom už příjemná trasa přes Zdoňov do Ádru. Vzhůru na serpošky a sešup na koupaliště do Petříkovic. Pár Krakonošů a usínám na sluníčku.
A to je konec zájezdu k moři, u kterého jsem pobyl 15 minut.