Jdi na obsah Jdi na menu
 


2010_Sulovské skály.Lúčanská Malá Fatra

2. 7. 2010

Foto je ZDE

Sulovské skály a Lúčanská Malá Fatra 2. 7. – 6. 7. 2010
 
Sestava: Honzik, Jíťa, Pafka, Potap
 
1.den - pátek 2. 6. 2010
Jedeme autem do Horní Bečvy. Zde nocleh pod širákem u přehrady.
 
2.den - sobota 3. 6. 2010
Dobýváme COOP  a bankomat v Bytči, jedem do Hlboké nad Váhom, zde snídaně u COOPu a odstavení auta na konci vsi. Stoupáme k Hlbockému vodopádu a vzhůru (nejlépe kaňonem a ne kličkování po zelené) na hřeben a vyhlídku u Roháče. Pak hřebenovka na Sulovský hrad a do Sulova do hospody U Aničky (krásná a příjemná obsluha) na místní dobré pivo Popper. Potom přes Lúku pod hradom zpět do sedla Roháč a Hlbokého. Ptáme se místních na koupání, neb je vedro. Hošík na posílá směr Žilina a přes červený most k Váhu. Zde však pouze nádrž pro rybáře. Obracíme k původně vytipovaným štrkoviskám u Predmieru. Auto necháváme u kostela a jdem přes pole k vodě. Je to čistý a docela pěkný. Válíme se do sedmi a pak pivo a borovička v krčmě. Nežije to tu, jedem zpět do Sulova k Aničke. Potap tahá kytaru, je tu plno horolezců. S bratislavskou grupou halekáme asi do dvou. Spíme za vsí na louce. Sulov - velmi příjemné místo.
 
3. den - neděle 4. 6. 2010
Snídaně u COOPu. Přesun do Žiliny. Kroužíme kolem vlakáče i na okolních sídlištích. Všude parkovací zóna, nevíme kam dát auto. Nakonec se zadaří nedaleko Lidlu ve slepé ulici. Jdem na busák, odjezd do Čičman 10:35. Courákem Rajeckou dolinou a jsme tam v 11:55. Prohlížíme si malované domky, Potap i zevnitř (vstup 2e). Chci si koupit sýr v Humne Ondreja Gregora ale obsluha naprosto neschopná čehokoliv tak se přemísťujem do místní hospody na návsi, kde je o nás dobře postaráno (pivo Corgoň, kávičky, borovička, nanuky). Výše je i solidní reštaurácuja ale nechcem se před výstupem do hor napchať. Stoupáme po červené po pri vleku (pramen) na hřeben. Jde se po zarůstajicích pastvinách a háji. V závěru značné převýšení furt nahoru dolu. Kdyby v trávě předchozí turisti nevyšlapali stezku, těžko bychom trefili - na loukách špatně značeno. Ukrutný sešup po sjezdovce a před pátou jsme u Koliby Klak v Fačkovském sedle. Halušky za 3,10 a lahvový Topvar 12 za euro. A začíná výstup na Klak. S plnými břichy to jde ztuha ale po 1:15h vyhlížíme z Reváňského sedla. Pak hřebínek k bývalé chatě a rozcestí se zelenou (odb. na Klacký vodopád). Vše je krásně nasvíceno, rádi bychom nocovali na Klaku ale nemáme vodu. Spouštíme se po zelené a na louce odbočujem stezkou vpravo k útulně pod Klakom. Je tu len Para - místní tramp, vítá nás borovičkou a je docela rád, že má společnost. Chajda útulná se vším komfortem, horí ohník, robíme trojnožku a vaříme v kotlíku čaj s rumem. Pohoda, klid.
 
4. den - pondělí 5. 6.2010
Vstávám před šestou, vařím na ohni v kotli vodu, čaj do flašky a odchod - chci snídat na Klaku. Jsem tam za půl hoďky, je tu krásně, klid ale výhledy omezené - je opar. Přichází jediný turista - startoval z parkoviště v sedle v 5:30. Zbytek naší party dochází kolem osmé. Kocháme, fotíme a pokračujem přes Vríčanské sedlo (tabořiště, voda) a krásné Skalky do sedla před Hnilickou Kýčerou (voda). Domorodci tu mají mši v přírodě a potom stoupají za námi na Kýčeru. Je to neskutečný prďák ale zvládá to i přítomná jeptiška. Na vrcholu máme oběd a polední klid na lůžku. Domorodci však klevetí a je velkej hic, tak klidu moc neužijem. Putujeme lesy do sedla Mariková (voda vpravo, kávička) a poslední kilometry na Hornú lúku. Scházíme po zelené ke Grandhotelu Partizán. Zase máme štěstí - je tu jen Kuba se Zuzkou ze Žiliny zabydlení v přízemí, máme volnou půdu. Hromy, blesky, trocha deště, dochází parta 4 Čechů. Kdyby bylo nejhůř vmáčkli bychom se všichni ale mají stany, tak odcházejí někam tábořit. Vyjasňuje se. Po kotlíkové večeři (těstoviny, polívky) se jdem kochat na hřeben, vše skvěle nasvíceno. Pak družba pri ohníku  a odchod na poval.
 
5. den - úterý 6. 6.2010
Vyrážíme v osm na Velkú Lúku. Na Šíravách kávička a pak výstup na Minčol - poslední kochací bod. Je 11, obědujem a jdou mraky. Dole u děla už leje a pak i bouří. Sestupujem lijákem do Strečna, stezka se změnila ve veletok, ještě že máme průtočné kecky, ale ani Honzíkovy goretexový pohory to nezvládaj. Docházíme k silnici za 5 dvě, potkáváme dvě holky na vandru a ty nám říkaj že ve dvě 7 jede vláček do Žiliny. Kupujem tedy skupinovej lístek pro šest a spolu s haldou dalších zmoklých túristů odjíždíme. Auto je na svým místě a z nedalekého servisu na nás halekaj že sme si nezamáčkli čudlajz u dveří, tak to za nás udělali. No dobrý člověk ještě žije. Opouštíme v dešti Slovensko, kupujem sýry nad Makovem a po letmé návštěvě motelu u vápenky před Hranicema (strašná drahota) završujem výlet haluškama v zájezdním hostinci kdesi u Lipníka. V průtrži mračen pak krokem po dálnici a již v lepším počasí přes Štíty a Pastviny bez nehody domů.