Jdi na obsah Jdi na menu
 


2010_Rumunsko.Gutai.Maramures.Rodna.VODA

30. 4. 2010
2010_Rumunsko.Gutai.Maramures.Rodna.voda...
Rumunsko - mapy ke stažení: celková trasa, Gutai, Rodna, Maramures-lic, Maramures_rub, Caliman
Rumunsko - foto

Sestava: Potap+Zajda (Rio), Pušmik+Pafka (Pálavka), Jirka+Karlos(Baraka), Mára+Pavouk (Baraka), Kelim a jeho medvěd,

Původní plán:

1. den pátek 30.04.2010

Noční přejezd směr Ružomberok, Brezno, Helpa

 

2. den sobota 01.05.2010

 

Dopoledne sjetí Hronu. Odpo odjezd  z Brezna – Poltár – Lučenec – R. Sobota – Miskolc – Nyíregyháza – Satu Mare – Baia Mare -  Cavnic (464km, 8:32h) . Výměna peněz v Satu Mare (bankomat), pokus o zakempování za světla v údolí u Cavnic.

 

3. den neděle 02.05.2010

 

Varianta 1: Dopo výstup z údolí na Kohoutí hřeben (1470m) a sestup do sedla Pasul Neteda (1092m). Celkem cca 6h.

Varianta 2: Přejezd do Ruscova, splutí Ruscovy.

Odpo průjezd přes Ocna Sugatag (slané lázně), Barsanu a Sacel údolím řeky Iza (folklórní perla) do Viseu de Sus. Pokus o zakempování u stanice úzkokolejky, odchod do hospody, ale pozor! druhý den velmi časný budíček.

 

4. den pondělí 03.05.2010

 

Ranní jízda vláčkem do stanice Cozia, splutí zpět po Vaseru. Odpo přesun a vyhledání tábořiště u nástupu na Pietrosul.  (… v Moisei je nově zrekonstruovaný pěkný kostelík a hned naproti němu vede asfaltka, později se měnící v balvanovitou cestu, asi 4 km ke vstupu do národního parku. Kus před tím vstupem je betonka. Nahoru na vrcholek je to pět hodin chůze….) SUD

 

5. den úterý 04.05.2010

 

Pokus o výstup na Pietrosul (2303m) a prudký sestup přes Statie meteor do Borši (části Picioru Mosului), kde bude čekat Kelímek. (celodenní tortura, nahoře sníh, pohorky nutné)

 

6. den středa 05.05.2010

 

Ranní nákup v Borše a přejezd do Carlibaba. Sjetí delšího úseku Bistrita Aurie. Táboření neb přejezd  a průzkum řek Moldova a Moldovita, prohlídka kláštera a táboření  neb hospodaření někde.

 

7. den čtvrtek 06.05.2010

 

Ráno dle zjištěných možností sjetí jedné z Moldov neb přejezd na Suceavu a sjetí této řeky. Nocleh u kláštera Putna neb někde. SUD

 

8. den pátek 07.05.2010

 

Ráno klášter Sucevita, přesun k řece Bistrita do Vatra Dornei a Gura Haiti. Výstup ke 12 Apoštolům (1700m, 5h).

 

9. den sobota 08.05.2010

 

Sjetí kusu Bistrice, neb ranní přesun k řece Ruscova a sjetí (dle variant 3. den neděle 02.05.2010). Utracení LEI a odjezd do HU na termály Egerszalók. Návštěva vinného sklepa a vyhodnocení akce při víně.

 

10. den neděle 09.05.2010

 

Ranní hygiena a cesta dom.

 … aneb

 

Za malovanými kláštery, gastronomickými zážitky, lesními železnicemi, nebeskými výšinami, termály no a taky na vodu do Maramureše a Bukoviny

                        

                                                                                                Drum Bun!


... a realita:

30.04.2010 den první

Sraz na Prajdě. Se zavíračkou vyrážíme. Ještě se upravujeme na čarodějkách v Kuksu pivem a zelenou do teleportační polohy.

01.05.2010 den druhý

Omámeni a úspěšně teleportováni vyskakujem v 7:00 u Coopu v Helpě. Snídáme salám a sýr. Někdo slovenské pivo, někdo slovenské mléko. Kolem osmé skáčem u skály do gumy a splouváme asi 9km Hronu, což je po třetí stupeň v kaskádě. Jízda v pohodě, vody akorát. Vše sjíždíme, počasí nám přeje. Balíme lodě a hned na hlavní se stavujem ve skvělé haluškárně. Výborné halušky si kořeníme borovičkou a Šarišem. Asi v 11:30 pelášíme do Miškolce a Satu Mare. Čára bez problémů, kupujem vinětu na silnice. V Satu Mare hromadně berem prachy z bankomatu (na osobu 200lei, 1lei = 6,50Kč). Po rozbité autostrádě Baia Mare a odbočka na Cavnic. Dojíždíme tam ve 22 a na druhý pokus nás domorodci autem navádějí na odbočku do údolí Valea Gutai k chatě Cabana Gutai. Cesta je na hraně ale Kelímek zvládá a po 5km stojíme u velké tur. chaty, která je v přestavbě. Vítá nás vlčák na volno a naštěstí i domorodec, kerej ho má pod kontrolou. Je z nás trochu vyděšenej ale daří se nám vysvětlit, že sme túristi, chcem přespat v kortu a jít ráno na Creasta Cocosului. Takže je v pohodě.

02.05.2010 den třetí

Asi v 8:30 razíme do hory. Kohoutí hřeben je vápenco-slepencové skalisko trochu připomínající Sušky ve výšce 1400m. Je to geologická rezervace a taky se tam horolezí (průvodce na netu). Cesta nahoru asi 1:40h a pak hřebenovka do sedla Pasul Neteda (asi 2:30h), kde nás bude čekat Kelímek. Vše je značeno modrým křížem a pak červeným pruhem. Počasí dobrý, na hřebeni nepatrné zbytky sněhu. Vydařený výlet až na malé bloudění při sestupu z hřebene (lesáci pokáceli stromy se značkami). Ve 14:00 jedem ze sedla přes Ocna Sugatag (slané lázně- t.č. dost pusté) ke klášteru v Barsaně. Cestou zastávka v zahradní hospodě (lahváče z obchodu). Zde obsluhují krasavice v krojích. Nacházíme se ve folklorní oblasti – údolí Iza. Prohlídka kláštera Barsana a jedem do Bogdan Voda a Viseu de Sus. Zde k areálu pily a startovacímu bodu lesní železničky do ůdolí Váseru. Odchytáváme Švýcara v bufetu. Umí angl. a po telefonu nám, s nějakým ředitelem zeměkoule, vyjednává na ráno odvoz vlakem do hor. Máme být ráno v 8:00 na přejezdu za pilou a budem odvezeni pracovním vlakem. Pak nám ještě ukazuje pozemek, kde můžem přechrápat a razíme do centra, do pizzerie. Požíváme škembe čorbu – bílou  drškovku s mrkví a nějaký maso a míci (čevaby) s pečenejma hranolema. K tomu točená Timisoara z pulitrů 0,4dcl nevalné chuti za 3,50lei, takže se přemisťujem do bufáče blíže nádraží a duříme s domorodcem lahváče Ursus za 3. Večerka ve 22.

03.05.2010 den čtvrtý

Už před šestou nás budí syčící pára. V depu se hžaví parní mašinka a odváží 1. soupravu do hor. Před osmou jsme na přejezdu. Za signálů píšťalek tu sestavují další soupravu. Všude posedávaj dřevorubci, kerý budou na týden odvezeni do nitra hor. Skoro přesně v 8:30 se celé to panoptikum dává do pohybu a mizí za zatáčkou. My tu ale zůstáváme, páč se nedokážem domluvit co a jak a nikdo nás nikam nepostrčil. Přejezd a rampa osiřely, ale přece tu posedávaj další lesoni s báglama na cestu do hor. Taky tam odjíždí drezína s pohraničníkama a šibujou tu motoráček, se kterým si myslíme, že pojedem my. Motoráček však na výhybce vypadává z kolejí a jsme svědky dramatické scény, jak ho drezína Cristina natahuje zpět. Pak motoráček mizí v hlubinách depa a zase nic. Honza vytahuje kytáru a fotěj si nás Rumuni na mobily. Už je skoro 10, jsme značně nervozní že do hor nic nevyráží. Zkoušíme se ptát posunovačů a ty kroutěj hlavama, že dnes už nic. Motorák kaput. Dem se Zajdou do bufetu poradit se se Švýcarem ale nikde ani noha. Když se vracíme, kluci už na nás z dálky mávaj že jedem. Je tu drezína s vagónem, hrnem se do ní mezi domorodce ale šéfik gestikuluje, že my pojedem  jiným vláčkem. Vytahujou potom z garáže další drezinu. Je to ford tranzit na kolejovym podvozku. Manik ho zvedá heverem a otáčí ho po směru jízdy. Zajimavý divadlo. Pak ale zjistěj, že vykolejenej motoráček je redy a přistavujou nám ho. Vezem vzádu cisternu s motorinou kerý netěsní ventil a čekáme ještě dobu, než z ventilu načůrá belik nafty pro naši mašinu. Potřebujou zkrátka, aby to jelo zadarmo a prachy co od nás dostali (200lei) zůstali celý. Konečně asi v 10:40 razíme. Hned po 500m stop a hurá do magazínu na pivo, kafe, kořalky. Po 10min hvizd píšťalky, skáčem do motoru a tradá. Ale zas jen 2km a stop u dalšího magazinu. Zde runda rumu Korab (20% alk.), bochnik chleba a jedem. Po 200m stop! Domorodec vyskakuje, běží do chalupy a přináší pet flašku domácí kořalky. Pak konečně putujem téměř souvisle krásným ůdolím 18,5km do stanice Cozia. Trvá to celé 1:30 a nafta z beliku radostně špláchá do okolní krajiny. Ekologické směrnice EU sem ještě nedorazily – i celé depo bylo řádně promaštěno. Z Viseu by se dalo jet autem 12km po druhém břehu až k odbočce tratě do údolí vpravo (bráno proti proudu). Tam končí civilizace, dál oba směry jen koleje. Hlavní trať vede ještě asi 27km do hor až pod hraniční hřeben s Ukrajinou. Máme čas sledovat Vaser, vody spíš méně. Vyhazujem verky z vlaku a za zírání nějaký školy v přírodě, kerá tu bydlí, nafukujem škunery.  Je zde tělocvikář  Bob z filmu Pějme píseň dokola a na dece si poplácává nejkrásnější studentku. Vyplouváme. Počasí supr, plavba příjemná (WWW I - II-) se zastávkou dole v magazině na pivo. Balime matroš a dobře naladěni se přemísťujem do Moisei a zde naproti novému kostelu a magazínům (vlevo) odbočujem po zánovní betonce do údolí (vpravo) pod horu Petros. Jedem 5km ke konci betonky a závoře. Domorodce u poslední nové vily se ptáme na možnost noclehu. Za 10e můžem tábořit v jeho areálu. Je zde kryté posezení s grilem, pitná bystřina, zásoby dříví. Vše plně k dispozici. Smažíme horu vajec pro všechny, pijem 1. sud.

04.05.2010 den pátý

Budiček v sedm. V 8:30 razíme do hor. Podle nekvalitní mapy máme odbočit hned do 1. potoka vlevo a proti proudu přes chatu Casa Laborator (patřící nějaké vejšce) na hřeben. To se nám nezdá, moc vody, žádná cesta. Jdem rovně údolím až na křižovatku (cca 2km). Teď už víme, že sme blbě. Trochu se vracíme a sápem se kolmo do stráně (jako obvykle). Razíme si cestu lesem (převýšení 450m) až vidíme vpravo světlinu. Je to bývalá pastvina, v ní traverzová pěšina a Casa Laborator! No z prdele klika. Casa je krásná dřevěnice -  původní salaš ve výšce 1370m.n.m.. Za ní se vypínají zasněžené dvoutisícovky. Cedulka „Virful Petrosul 3 ora“. Nad chatou vylézáme z lesů a krásnou stezkou si to vykračujem k hřebeni. Ve výšce 1700m začínají zbytky sněhu. Na hlavním hřebenu už ho je docela dost. Přecházíme sněhová pole, dobrodružně překonáváme skalní výšvihy a ve 13:30 jsme na Petroši ve výšce 2302m.n.m.. Severní pól dobit! Prozkoumávám sestupovku dál na východ. Vede po hřebeni nad vysněžený kotel. Dole na dně je zamrzlé jezírko a dále na hraně meteorologická observatoř. V údolí Borsa a Kelímek s medvědem, kerej nás tam má vyzvednout. Není ale kudy sestoupit, stezka je schována pod příkrými sněhovými plotnami. Zkoušíme do toho nastoupit z boku po skalkách a travnatých plotnách ale hned 1. skalní práh nás vrací zpět. Jdeme tedy tam, odkud jsme přišli. Cestou se nám daří dovolat Kelímka, poslat ho zpět na základnu a eště ho instruovat ať cestou koupí maso – mici (čevabi na gril) pro 9 lidí. Od Casa Laborator jdem po správné traverzovce lesem a pak prudký sešup serpentinami opravdu do koryta 1. potoka. Ale od spodu bychom to těžko trefili – na rozlivu potoka nad krmelcem nenápadnou pěšinou prudce doprava. Na základně se mácháme v bystřině. Je horký večer v na obloze odlesky bouře kdesi v dáli, ale nad námi jasná obloha. Pomáháme dělňasům, co dokončují arál, stěhovat obrovskou rouru na komín a když potom přijede majitel Vasil, nechce dalších 10e páč to máme odpracováno. Vasil je policajt, tohle má jako bokovku. Tel. 0040742974822

Areál je zde (47°37'23.39"S, 24°35'16.98"V):

http://www.pensiuni.org/Pensiunea-Cabana-Izvorul-lui-Dragos.html

 

Pečem mici - čerstvý mletý maso 2kg. Kelímek zabodoval. Pijem narozeninový dort (plzně 12tky) od černohorce Michala.

 

05.05.2010 den šestý

Je středa a v Borše veletrh. Šmejdíme zde a kupuje dárky domů, medy, sýry, cpem se placintama. Pak vyjíždíme na Pasul Prislop a do údolí Bistrica Aurie. Prohlížíme řeku a potom táboříme na louce u chajdy asi 8km nad Carlibabou. Večer kotlíkujem vybušnou směs – pseudoguláš pro 9 osob a zapíjíme to ursusem z 2l petek. Honza řeže do kytáry, hřejem se u ohně, je chladno (výška asi 900m.n.m.).

06.05.2010 den sedmý

Ráno nikam nespěcháme. Posádka Potap – Zajda lepí Rio, co koupili od Cvoka za 6000 a objevují na něm zajímavý nápis „CELÁ V HÁJI“. Takže loďka má krásné indiánské jméno. Dvousložkové lepidlo co jim poslali Kutlíci je bez návodu a přesto se loď zalepit podařilo. Pak se dohadujem, odkud pojedem. My podělánci preferujem jízdu z asi km 10 nad Carlibabou – nástup pod soutěskou. Odvážnější nás ale nakonec zmanipulují a vyplouváme z km 13 – nad soutěskou. Ona ta soutěska je jen prudká zatáčka k navigaci u silnice a pak rychle rovně dvojkovýma peřejema. Za našeho stavu vody jde o to vybrat zatáčku a trefit to do proudnice mezi válce. Na cestě je mnoho stupňů z klád do 50 cm výšky. Vývary pod nima všechny pouštěj, tak, jak je popsáno na netu. Za velký vody to ale může být jinak. My máme vody jen tak tak a to je dobře, ale skoro nikde nedrhnem. Vše sjíždíme, zatáčky vyberem a sluníčko vykukuje spoza mraků, takže pohoda. Končíme u hotelu nad Carlibabou a na benzince za ní dáváme mici, kartofi a pár piv. Počasí se kazí. Jedeme dál podél Bystřice a přes sedlo po fungl novém tahu na Sučeavu. Prohlížíme řeky Moldova a Moldovita ale jsou to rozkydlé štěrkové sračky v širších zabydlených údolích. Navštěvujeme malovaný klášter ve Vatra Moldovitei a jedem ještě proti proudu na konec Moldovice kde je inzerována lesní železnička Huculka:

http://plecatdeacasa.blogspot.com/2010/01/manastirea-moldovita-galben-de-unesco.html

 

Ta ale jezdí jen pro túristy o prázdninách a svátcích. Stavujem se v hospodě u tržnice a hledáme nocleh v bočním údolí. To se nám daří asi 3 km pod Moldovicí. Krásný palouček u potoka v lese. Ale ouha, přijíždí z lesa červený autíčko, vyskakuje z něj lesů pán a posílá nás do pr…. Zkoušíme ho ukecat, jde jen o jednu noc, ale vyhrožuje policajtama tak mizíme. Je skoro osm, hledáme rychle něco dalšího. To se nám daří až v dalším bočním údolí vesnice Deia, 8km šotoliny od hlavní. Je skoro tma, ptáme se radši domorodce v nedaleké chalupě, esli na křižovatce u lesácké závory nebudem nikomu vadit. Děláme vatru, popíjíme víno a myslivínko s kolou a dem spát. Celý odpo pršlavo, je vlhko, zima.

 

07.05.2010 den osmý

Přejíždíme do Vatra Dornei a dále do Gura Haiti. Konečně neprší, chvilkama sluníčko. V 11:00 vyskakujem v obci na křižovatce, ptám se domorodců kudy na skály „12 apoštolů“ (Doisprezece Apostoli):

http://www.vatra-dornei.info/Trasee-montane-Vatra-Dornei/Sat-Gura-Haitii-Rezervatia-12-Apostoli.html

 

Není to ovšem obtížné neboť stojíme přímo u rozcestníku, kde modrý punkt hlásá 2:15 hod do kopce z 1070 m.n.m do 1715 m.n.m. Jdem nad lomem a po loukách. Výhledy na Caliman a obrovskou zasněženou horu v dáli rozbrázděnou velkodolem na síru. Pak lesem na hřeben a už jsme u pitoreskních skalek Apoštolů. První skupina sem skoro vyběhla v čase 1:35. Pár foto, svačina, pivo a pelášíme zpět, neb na obzoru se rýsuje bouře. Dobíháme k autu už trochu navlhlí. Odjíždíme zpět do údolí Bystřice a tam, kde silnice začíná stoupat do sedla Rotunda, táboříme u řeky ve výšce 1100. Je zima a mokro ale daří se nám zapálit vatru. Zas vaříme v kotlíku superbombu – variaci na vepřový guláš. Pijem 2. sud, který je kupodivu o mnoho lepší než první (i když koupeny zároveň), halekáme do půlnoci, večírek se vydařil.

 

08.05.2010 den devátý

Ráno rychlý přesun do Borši (poslední nákupy) a dále na Sighetu Marmatiei. Odbočujem na Ruscovu. Cesta vede pod horu Pop Ivan Maramurešský na kterou jsme vystoupali loni z ukrajinské strany. Řeka Ruscova má naštěstí vody akorát, jinak by se nám nepodařilo splnit limit tři řeky na zájezd. Jedem téměř souvisle zástavbou což je znát na bordelu v řece. Vesnice mají dvojjazyčné cedule – jsme v rajónu Rusínů. Pod Poienile de Sub Munte je řeka rozkydlá a hrabou se v ní bagry. Při posledních povodních to tu asi zle řádilo. Baráky a kus cesty jsou ještě poznamenány, stojí tu i provizorní buňky pro vyplavené obyvatelstvo. Nad Poienile se zdá málo vody. Začínáme tedy u mostu asi 2 km pod městečkem u krámu. Řeka nejdřív rozkydlá ale pak pěkné údolí, rychlý tok a časté peřeje max. WW II. Po 8 km končíme nad Ruskovou u dalšího mostu. Stavujem se ještě na jídlo v Leordině u děl (památník padlým). Zase mici za obvyklých 1,50 lei/ks, hranole za 2,50 a nepasterizované pivo Skol 2,50. Hrozně jim to trvá a my spěcháme do termálů. Eger je odtud 300km. Je 14:00, to tam do večera nebudem. Volíme tedy Tokaj (o 100km blíže). Termály v Egerszaloku nebudou, ale zahřejem se tokajským. Kelímek před Sighetem chytá vodiče a řítíme se za ním po houpačkách, díra nedíra stokilovou rychlostí přes vesnice. Je to jak na moři ale Kelas nepovolí a žene medvěda vpřed. Na konci Satu Mare nedaleko hranic s HU objevuje Zajda ze zadní pozice upoutávku na termály (navigátoři vpředu opět na ho…). Vracíme se na odbočku a v 19:45 skáčem do teplé, hnědé, slané vody. Maj otevříno do 21:00 a už nechtěj vlezný. No malej zázrak – i ta balneologie se nám splnila! Marně jsem šmejdil po netu a hledal v SZ Rumunsku lázně. Kromě Baile Felix nic a teď tohle:

http://www.satumare.org/strandul-termal-din-carei.html a ještě nedaleko tohle: http://www.strandmihaieni.com/

Ve 20:45 vybahněni pelášíme na hranice a ve 22:20 už sedíme v Tokaji na pěší zóně a lijem do sebe ten kouzelný mok. Jdem spát asi v jednu na nedaleké parkoviště poblíž soutoku Bodrogu s Tisou.

den 08.05.2010 den desátý

Pušmik jde do bankomatu vybrat fórinty na víno. Stavujem se hned za Tokajem u vinaře a nakupujem průměrně 4l na osobu. Část tohoto vína „na doma“ byla spotřebována cestou. Honza řeže do kytáry a na palubě je skvělá nálada, takže teleportace se vydařila. Obligátní boršč a tvarůžky na Lipůvce a v osm večer vykládáme v Trutnově.